Nevíme, zda spíme nebo ne. Každý člověk, který vnímá pouze náš hmotný svět je považován za spícího. Nahlížíme na svět skrze srovnávání: světlo – tma, sladké – hořké. Porovnávání, kontrast dvou opačných věcí.
Nejsme schopni vnímat jedno bez druhého.
Dokud nejsme schopni vnímat jiný svět, jednoduše si nemůžeme uvědomit, zda existujeme nebo jsme v latentní kondici. Jsme živí nebo spíme?
Pouze když se probudíme, budeme vědět, že jsme spali. Kvůli tomu bychom měli začít vnímat vyšší stupeň, prorazit skrz do nové dimenze, a pak si, srovnáním obou, budeme schopni uvědomit, že nejsou dokonalé. Srovnáním a spojením jich dohromady najdeme naši pravou existenci.
